Dětská práce

rozepsáno | † 19. 11. 2012 | kód autora: t8J

Dětskou práci lze právně definovat jako jakoukoliv práci, jež brání dětem do 15 let pravidelně docházet do školy nebo jim zamezuje v plnohodnotném duševním či fyzickém rozvoji. Dětská práce je fenomén, který by v takzvaně moderní společnosti neměl co dělat, opak je ale pravdou.

 child_labor
V tuto chvíli někde ve světě pracuje 218 milionů dětí, 73 milionům pracujících dětí je méně než 10 let. Z toho 41 procent dětí pracuje v Africe.
Většina těchto dětí pracuje v zemědělství, ve zpracovatelském průmyslu, obchodu, dopravě, v hotelech a restauracích. Tabulka čokolády, fotbalový míč, plážové boty, bavlněná košile – to vše může obsahovat pot a slzy dětí. Mnoho dětí najde také uplatnění jako pouliční prodavači, čističi bot nebo služebné v domácnostech bohatších sousedů. 70 procent z dětí zapojených do dětské práce pracují v těch nejtěžších podmínkách, které jsou ve většině vyspělých států zakázány nejen dětem a mladistvým, ale také dospělým ženám - např. práce v dolech. Odhaduje se, že asi 50 milionů dětí mladších 11 let pracuje v podmínkách, které přímo ohrožují jejich zdraví – jsou nuceny nosit těžké náklady v dolech a kamenolomech, jsou vystaveny radioaktivnímu záření, sbírají nebezpečný odpad na skládkách. A těžké nebo i smrtelné pracovní úrazy se samozřejmě nevyhýbají ani těmto dětem.
Většinou jde o práci načerno, založené na ústní dohodě, při které nevznikají žádné nároky na plat nebo důstojné zacházení, nevztahuje se tedy na ně žádné zdravotní, sociální nebo úrazové pojištění. Pracující děti mají velmi malou možnost se bránit, zvláště když na jejich příjmu závisí celá jejich rodina, a firmy, které dětskou práci využívají, to pochopitelně nikde neuvádějí.
Dalším problémem je novodobá forma otroctví, která existuje i v Africe. Například na kakaových plantážích v zemích kolem Guinejského zálivu (Pobřeží slonoviny, Ghana, Nigérie, Kamerun) pracují tisíce dětských otroků. Farmáři je nakoupili od chudých rodičů, většina z nich pochází ze zbídačeného Mali. Děti pracují dvanáct hodin denně, většinou bez jakékoliv finanční odměny, pouze za stravu. Výrobci čokolády drží svoje nabídky za výkup kakaa tak nízko, že se farmáři při sklizni snaží ušetřit, jak se dá. A za nucenou práci se platit nemusí. Také v těchto zemích je otroctví nelegální, ale díky vysoké korupci je prosazení jakýchkoli zákonných norem v této oblasti téměř nemožné.


Hlavní příčinou dětské práce je chudoba. Propojení chudoby s dětskou prací je nevyhnutelné. Faktem je, že mnoho rodin v rozvojových zemích nemá žádný majetek, rodiče jsou obvykle nezaměstnaní nebo velmi špatně placení za vykonanou práci a potřeba aspoň minimálních finančních prostředků na každodenní přežití pak vede k tomu, že rodiče pošlou děti místo do školy pracovat, aby trochu přilepšili rodinnému rozpočt...

.... I přesto, že chudoba je považována za jednu z hlavních příčin dětské práce, zdaleka to není příčina jediná, která by automaticky problém dětské práce vytvářela.
Další příčinou toho, proč mnoho dětí v rozvojových zemích končí v práci místo ve školních lavicích, je nedostatek kvalitních a dostupných škol, navíc školní docházka je placená. Pro rodiče, kteří si nemohou dovolit platit školné, je tak mnohem jednodušší poslat děti pracovat. V některých zemích dokonce panuje představa, že dětská práce je důležitou součástí psychického zrání a dítě se bez ní nebude moci plnohodnotně uplatnit v dospělém životě. Nelze zapomenout ani na skutečnost, že někde tvoří děti a mládež více než polovinu celkové populace, a tudíž na nich hospodářství státu přímo závisí.
komentáře 0
Dětská práce II.

Dětská práce ovšem nepramení jen z problémů, se kterými se potýkají chudé země. Na jejím prohlubovaní se v podstatě podílíme my všichni, především tím, jak se chováme jako občané spotřebitelé. Čím více roste poptávka po levných výrobcích a produktech, které si kupujeme, tím víc se dodavatelé a výrobci snaží snižovat náklady na jejich výrobu. Děti představují levnou pracovní sílu. Zaměstnavatelé jim mohou platit málo nebo vůbec. Děti neznají svá práva a neumí se bránit a tak se dají lehce využívat.
Problém dětské práce se zdaleka netýká pouze světových výrobců kakaa, kávy, cukrové třtiny, sisalu, bavlny nebo kaučuku. Na seznamu firem, které při výrobě zneužívají děti, figurují také mnohé světové značky vyrábějící boty, oblečení, sportovní potřeby, koberce nebo nábytek. Mnohé z nich jsou symbolem kvality a luxusu. Dětská práce je levná. A v situaci, kdy globální konkurence nutí výrobce jít až na samý okraj ziskovosti, je pro mnohé firmy výhodnou alternativou. Akcionáři v USA či zemích Evropské unie, které samozřejmě potěší pohled na nízké výrobní náklady ve výroční zprávě, často netuší, že se za těmito čísly skrývají tisíce a miliony dětí.
K odstranění dětské práce nestačí jen propuštění dětí z pracovního procesu. Propuštěné dítě si najde práci jinou nebo horší. Spousta dětí pak končí na ulici, v rukou obchodníků s dětmi nebo se začnou živit prostitucí.
Skutečná pomoc je mnohem složitější a dlouhodobější. Je potřeba investovat do jejich vzdělání, podporovat vzdělávací programy, stavby kvalitních a dostupných škol, zavedení povinné a hlavně bezplatné školní docházky. Dalším předpokladem k tomu, aby dětská práce byla odstraněna, je změna myšlení rodičů a rodin pracujících dětí. Ve většině rozvojových zemích je dětská práce považována za normální a vzdělání za nedůležité. Většina rodičů pracujících dětí je nevzdělaná, nemá ani základní vzdělání a nedokáže tak odhadnout situaci a důsledky dětské práce. A to je potřeba změnit.
Důsledkem dětské práce jsou vážné, často trvalé poškození zdraví dítěte, psychická traumata dětí pracujících od útlého věku, pokračující chudoba jednotlivců, rodin i celých komunit a etnik, popření základních lidských práv milionů lidí, popření práva na vzdělání, – zdraví, volný čas, lidský rozvoj a výroba a prodej nepřiměřeně levného zboží.
komentáře 0
Dětská práce III.
Dětskou práci lze právně definovat jako jakoukoliv práci, jež brání dětem do 15 let pravidelně docházet do školy nebo jim zamezuje v plnohodnotném duševním či fyzickém rozvoji. Dětská práce je fenomén, který by v takzvaně moderní společnosti neměl co dělat, opak je ale pravdou.
V tuto chvíli někde ve světě pracuje 218 milionů dětí, 73 milionům pracujících dětí je méně než 10 let. Z toho 41 procent dětí pracuje v Africe.
Většina těchto dětí pracuje v zemědělství, ve zpracovatelském průmyslu, obchodu, dopravě, v hotelech a restauracích. Tabulka čokolády, fotbalový míč, plážové boty, bavlněná košile – to vše může obsahovat pot a slzy dětí. Mnoho dětí najde také uplatnění jako pouliční prodavači, čističi bot nebo služebné v domácnostech bohatších sousedů. 70 procent z dětí zapojených do dětské práce pracují v těch nejtěžších podmínkách, které jsou ve většině vyspělých států zakázány nejen dětem a mladistvým, ale také dospělým ženám - např. práce v dolech. Odhaduje se, že asi 50 milionů dětí mladších 11 let pracuje v podmínkách, které přímo ohrožují jejich zdraví – jsou nuceny nosit těžké náklady v dolech a kamenolomech, jsou vystaveny radioaktivnímu záření, sbírají nebezpečný odpad na skládkách. A těžké nebo i smrtelné pracovní úrazy se samozřejmě nevyhýbají ani těmto dětem.
Většinou jde o práci načerno, založené na ústní dohodě, při které nevznikají žádné nároky na plat nebo důstojné zacházení, nevztahuje se tedy na ně žádné zdravotní, sociální nebo úrazové pojištění. Pracující děti mají velmi malou možnost se bránit, zvláště když na jejich příjmu závisí celá jejich rodina, a firmy, které dětskou práci využívají, to pochopitelně nikde neuvádějí.
Dalším problémem je novodobá forma otroctví, která existuje i v Africe. Například na kakaových plantážích v zemích kolem Guinejského zálivu (Pobřeží slonoviny, Ghana, Nigérie, Kamerun) pracují tisíce dětských otroků. Farmáři je nakoupili od chudých rodičů, většina z nich pochází ze zbídačeného Mali. Děti pracují dvanáct hodin denně, většinou bez jakékoliv finanční odměny, pouze za stravu. Výrobci čokolády drží svoje nabídky za výkup kakaa tak nízko, že se farmáři při sklizni snaží ušetřit, jak se dá. A za nucenou práci se platit nemusí. Také v těchto zemích je otroctví nelegální, ale díky vysoké korupci je prosazení jakýchkoli zákonných norem v této oblasti téměř nemožn...


....
Hlavní příčinou dětské práce je chudoba. Propojení chudoby s dětskou prací je nevyhnutelné. Faktem je, že mnoho rodin v rozvojových zemích nemá žádný majetek, rodiče jsou obvykle nezaměstnaní nebo velmi špatně placení za vykonanou práci a potřeba aspoň minimálních finančních prostředků na každodenní přežití pak vede k tomu, že rodiče pošlou děti místo do školy pracovat, aby trochu přilepšili rodinnému rozpočtu. I přesto, že chudoba je považována za jednu z hlavních příčin dětské práce, zdaleka to není příčina jediná, která by automaticky problém dětské práce vytvářela.
Další příčinou toho, proč mnoho dětí v rozvojových zemích končí v práci místo ve školních lavicích, je nedostatek kvalitních a dostupných škol, navíc školní docházka je placená. Pro rodiče, kteří si nemohou dovolit platit školné, je tak mnohem jednodušší poslat děti pracovat. V některých zemích dokonce panuje představa, že dětská práce je důležitou součástí psychického zrání a dítě se bez ní nebude moci plnohodnotně uplatnit v dospělém životě. Nelze zapomenout ani na skutečnost, že někde tvoří děti a mládež více než polovinu celkové populace, a tudíž na nich hospodářství státu přímo závisí.
Dětská práce ovšem nepramení jen z problémů, se kterými se potýkají chudé země. Na jejím prohlubovaní se v podstatě podílíme my všichni, především tím, jak se chováme jako občané spotřebitelé. Čím více roste poptávka po levných výrobcích a produktech, které si kupujeme, tím víc se dodavatelé a výrobci snaží snižovat náklady na jejich výrobu. Děti představují levnou pracovní sílu. Zaměstnavatelé jim mohou platit málo nebo vůbec. Děti neznají svá práva a neumí se bránit a tak se dají lehce využívat.
Problém dětské práce se zdaleka netýká pouze světových výrobců kakaa, kávy, cukrové třtiny, sisalu, bavlny nebo kaučuku. Na seznamu firem, které při výrobě zneužívají děti, figurují také mnohé světové značky vyrábějící boty, oblečení, sportovní potřeby, koberce nebo nábytek. Mnohé z nich jsou symbolem kvality a luxusu. Dětská práce je levná. A v situaci, kdy globální konkurence nutí výrobce jít až na samý okraj ziskovosti, je pro mnohé firmy výhodnou alternativou. Akcionáři v USA či zemích Evropské unie, které samozřejmě potěší pohled na nízké výrobní náklady ve výroční zprávě, často netuší, že se za těmito čísly skrývají tisíce a miliony dětí.
K odstranění dětské práce nestačí jen propuštění dětí z pracovního procesu. Propuštěné dítě si najde práci jinou nebo horší. Spousta dětí pak končí na ulici, v rukou obchodníků s dětmi nebo se začnou živit prostitucí.
Skutečná pomoc je mnohem složitější a dlouhodobější. Je potřeba investovat do jejich vzdělání, podporovat vzdělávací programy, stavby kvalitních a dostupných škol, zavedení povinné a hlavně bezplatné školní docházky. Dalším předpokladem k tomu, aby dětská práce byla odstraněna, je změna myšlení rodičů a rodin pracujících dětí. Ve většině rozvojových zemích je dětská práce považována za normální a vzdělání za nedůležité. Většina rodičů pracujících dětí je nevzdělaná, nemá ani základní vzdělání a nedokáže tak odhadnout situaci a důsledky dětské práce. A to je potřeba změnit.
Důsledkem dětské práce jsou vážné, často trvalé poškození zdraví dítěte, psychická traumata dětí pracujících od útlého věku, pokračující chudoba jednotlivců, rodin i celých komunit a etnik, popření základních lidských práv milionů lidí, popření práva na vzdělání, – zdraví, volný čas, lidský rozvoj a výroba a prodej nepřiměřeně levného zboží.

 

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.